Po stopách ležácké tragédie

Vypálení Ležáků 24. června 1942 následovalo dva týdny po vypálení Lidic. Bylo součástí tzv. heydrichiády, tedy období teroru německých okupantů, kteří se českému národu mstili za zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ležáky byly srovnány se zemí proto, že v blízkém lomu Hluboká byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, kterou obsluhoval Jiří Potůček. Na její umístění se přišlo v důsledku zatýkání, jemuž předcházelo udání Karla Čurdy. 

V pondělí ráno - 22. června 1942 - se při služební pochůzce poblíž Habrovče zastřelil i vrchní strážmistr četnické stanice ve Vrbatově Kostelci Karel Kněz, který s parašutisty tajně spolupracoval. Svojí smrtí nedokázal zachránit obyvatele osady Ležáky, ale zachránil mnoho jiných. Nedaleko místa, kde se zastřelil, je pomník a pietní místo připomínající jeho smrt a hrdinství. Osadu Ležáky tvořilo osm domů seskupených kolem mlýna na říčce Ležák v katastru obcí Miřetice a Louka. Byly vypáleny v den, kdy se konalo také rozloučení rodiny s Karlem Knězem. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník. 

Připomínku oběti Karla Kněze jsem v pátek 18. června uctil společně s jeho vnučkou Alenou Mergl Kučerovou, které patří velký dík za péči o naši historickou paměť. Děkuji i starostce obce Vrbatův Kostelec Ing. Pavle Němcové za organizaci tradiční piety i za pozvání k přátelskému setkání v jejich novém komunitním centru. Zástupci České obce legionářské i pardubické Četnické pátrací stanice v historických uniformách položili květiny na hrob rodiny Karla Kněze ve Vrbatově Kostelci.

Pro zájemce přikládám i pěkně zpracované video z piety ZDE.