Polemika: Zakotvit ústavně celostátní referendum?
Právě vyšlo první letošní číslo časopisu Senát. Kromě jiného se zde v rubrice Polemika můžete seznámit s mým názorem na návrh ústavního zákona o celostátním referendu:
Žijeme v zastupitelské demokracii
Od našich předchůdců, kteří v devadesátých letech minulého století formovali politické základy naší novodobé demokracie, jsme zdědili mnoho dobrého. Jednou z promyšlených a pečlivě cizelovaných věcí je i vyváženost celého politického systému, který je založený na principu zastupitelské, tedy nepřímé demokracie, a doplněný prvky demokracie přímé (přímá volba prezidenta, místní referenda). Základní stavební kámen nepřímé demokracie vidím v právu vyjádřit svůj názor a v jistotě, že každý, i nepříjemný, slabý či ostrý názor, bude mít možnost zaznít.
Tento princip dává vzniknout diskusi, v níž se názory potkávají, střetávají a postupně míchají do silnějších proudů a jasnějších kontur. Pouze po trpělivé osvětě a diskusi můžeme nalézt prosaditelné kompromisy, které přetrvávají. Posílíme-li vliv referenda jako nástroje politického rozhodování, přeskočíme fázi trpělivé osvěty a zodpovědné diskuse a vrhneme voliče rovnou před nutnost volby.
Zastupitelská demokracie nabízí transparentnost
V zastupitelské demokracii volič vidí, jaký názor kdo zastává, jakým způsobem ho prosazuje a zda pro jeho prosazení činí slibované kroky. Náš demokratický systém je založen - na znalosti (tématu, potřeb a možností řešení) - zodpovědnosti (za zvolenou variantu řešení a její prosazování) - a na kontinuitě. Tedy, že strany a jejich představitelé mají nějakou vizi, nějaké hodnoty, které jsou stálé a přetrvají více než jedno volební období, více než jednu migrační či ekonomickou krizi.
Celostátní referendum by dle mého názoru vneslo do "promyšleného" a zkušenostmi "cizelovaného" systému nejistotu a snížení míry transparentnosti i odpovědnosti za přijatá rozhodnutí. Obával bych se rozkolísání systému, jako už se stalo zavedením přímé volby prezidenta, a snížení jeho účinnosti.
Proč nezakotvit celostátní referendum?
Prvním důvodem je fakt, že celostátní referendum už současná legislativa umožňuje. Tímto mechanismem, kdy byl vydán speciální ústavní zákon, jsme odsouhlasili náš vstup do EU. Dodnes jde o jediné celostátní referendum v historii Česka.
Druhým důvodem je nebezpečí silné polarizace společnosti, vyostřování konfliktů. Vyhrocené kampaně, které dominovaly přímé volbě prezidenta, přinesly rozdělení společnosti na dva těžko smiřitelné tábory. Mám rád politiku proto, že bývá v lepším případě soubojem idejí, soubojem, kde zbraní jsou férové argumenty. Dnes často nejde o souboj idejí, ale o poměřování sil marketingových týmů. Zbraněmi nejsou argumenty, ale reklamní plochy a peníze. Zvyšuje se také tlak na voliče rozhodovat se na základě vzbuzených emocí. Tendence manipulovat s většinovým názorem roste. Známý americký historik Timothy Snyder ve své knize s názvem Tyranie: 20 lekcí z 20. století varuje: "Nejnaditější peněženka si může dovolit nejoslnivější světla."
Třetí důvod považuji za nejsložitější. Referendum vyvíjí tlak na černobílé vidění světa a přináší obrovskou míru zjednodušení. Celospolečenské či politicko-ekonomické otázky, které dnes před námi stojí, zpravidla nemají příliš přímočará řešení. Dopady každého zákona či nařízení jsou ve spleti současné legislativy, která je zčásti národní a zčásti determinovaná našimi mezinárodními závazky, nesnadno dohlédnutelné na první pohled. I proto mají profesionální politici své týmy, které se těmto dopadům věnují. Platíme si politiky za správu věcí veřejných, za porovnávání argumentů a ověřování zpráv.
Jaký je úkol politiků?
Právě proto je zastupitelská demokracie tak cenná - lidé umožňují svým voleným zástupcům, aby se na plný úvazek zabývali politikou, která se pro ně samotné stala příliš nepřehlednou. A to nikoliv jejich vinou, ale tím, jak se komplikuje svět a světové dění. Jsme přetíženi informacemi a musíme se znovu učit selektovat a zejména ověřovat zdroje. V případě celostátního referenda považuji za největší hrozbu manipulaci s fakty.
Jsem velmi dalek tomu zjednodušit toto tvrzení na to, že "obyčejný člověk nemůže zákonům rozumět" - takto odmítám uvažovat. Jestliže je volič kompetentní rozhodnout volbami, kdo jej má zastupovat, je také kompetentní posoudit dopad politického rozhodování na svůj život. Cizelovat jednotlivé společenské problémy a připravovat argumenty pro kvalifikované rozhodování, nabízet porovnatelné argumenty jako podklad pro hlasování, toto je úkol politiků.
Jan Tecl
místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice